Ticho

šepot jeptišky modlící se v sakristii

kročeje vojáků

meče, štíty, píky

a nářek raněných.

„ Bože smiluj se nad svými dětmi!“

Prosby vroucí

do kamenného nebe naráží

slzy schnoucí

proudí z vyprahlých očí, úst

a ran.

Být krutou touhou hnán

být rozkopán

skládán a rozkládán

ničen.

Ticho

vše ustalo a jen tužka kreslí po papíře

hřeby v rukách, nohách, klíně

slzí.

Kolem mne se vznáší mrtví

ti co měli štěstí

a válka je zabila.

Upřímnou soustrast moje milá

že matku, otce, bratra, děti

jsi ztratila.